Menthal

Fun Shape

Všichni co někdy zkusili surfing mi určitě dají za pravdu, že je to těžce návyková záležitost. Možná ani nejde tolik o ten surfing jako o to všechno příjemné kolem.Já měl štěstí to zkusit poprvé v roce 2010 v Hossegoru, hned jsem tomu propadl, pohodička, pláže, vlny, krásné holky a večerní  kalby, to všechno umocněné úžasným pocitem z „ježdění“. Okamžitě jsem věděl, že chci znovu.

Došlo mi, že s dvoutýdeníma surftripama jednou za rok moc vln nepochytám. Objevila se  možnost jet na Erasmus a tak jsme s kámošem vyjeli na půlroku do portugalského Aveira, městečko kousek od oceánu. Po příjezdu jsem koupil svoje první prkno (Ericeira 7‘4“ x21“ x 2 3/4“) a na půlroku jsem žil jak v pohádce. Ve škole jsme studovali design, takže to bylo víceméně v pohodě. Zmiňuju to proto, že jeden z mých  učitelů designu byl zároveň shaper, docela jsem si s ním rozuměl a když jsem zjistil ,že dělá prkna, dost jsem se o to zajímal a vstřebával od něho veškeré možné info. Tam bych viděl asi první impuls k tomu vytvořit si vlastní prkno.

Uběhlo pár let a přišel čas řešit diplomku. Sehnal jsem si téma ve firmě, která se zabývá výrobou kompozitových hokejových čepelí. Firma má vymazlenou dílnu a pan majitel je velice vstřícný člověk. Zrovna v té době jsem si dělal doma nějaké skicy a 3Dčka vlastního návrhu surfu a snil o tom že bych si ho jednou vyrobil. Zeptal jsem se teda pana majitele, jestli je možné že bych si u něj na dílně prkno vyrobil, nějak jsem mu popsal jak to bude zhruba probíhat a on beze slov souhlasil.

Je to tak, že práce na surfu, zvlášť teda když ho děláte poprvé je dost zdlouhavý proces, než všechno vypukne je potřeba splašit dost informací o tom co se jak dělá, sehnat šablony , pokoumat materiály atd. , všechno je v palcích, takže je potřeba přepočítávat. První co jsem řešil bylo jaký tvar prkna chci, vzhledem k tomu že mi vyhovovalo prkno Ericeira co jsem měl v Aveiru, tak jsem se rozhodl  koncepčně pro něco podobného. Chtěl jsem funboarda, na kterém se sveze kdekdo a přitom bude lehoučký jak jen to půjde, takže jsem šel do balsového jádra a rozměru 7‘4“ x 22“ x 2  3/8“.

Ve zkratce to probíhalo tak, že první jsem vyrobil jádro, na to pak nalepil polystyrenové kvádry, podle šablon pak polystyren ořízl odporovou řezačkou (autonabíječka a kytarová struna) . Tímto jsem se dopracoval k základnímu tvaru, ten se pak hobluje a brousí, když to člověk dělá poprvé tak docela dlouho trvá. Po broušení se laminuje první spodní strana jednou, pak horní a ještě jednou horní s přesahem ( tzv. cutlap.) tím vznikne taková ta hezká odsazená linka od kraje prkna. Po zalaminování se už jen lakuje čistým epoxidem (tzv. hotcoat) a brousí jemnýma šmirglama pod vodou. Poslední jsem osadil finboxy a leashplug. Po odpoledních a nocích to trvalo 5 měsíců a než bylo vše hotovo.

Nemohl jsem se dočkat až to vyzkouším. Vyjeli jsme s partou na trip do Francie a Španělska, zezačátku vlny nic moc, ale což o to, surf fungoval! První chvilka ve vodě, na Centrálu v Hossegoru a já jedu, na té svojí kocábce, byl to skvělý pocit! Později se to s vlnama zlepšilo a v Zarautz jsem vyzkoušel že prkno snese bez problému i větší vlny. Takže konec dobrý, všechno dobré ne? Aloha!